Hlava dělá psa a uši dělají hlavu
Sleduje-li nezaujatý vnější pozorovatel hlavy Novofundlanďanů nejen v různých zemích, ale i v rámci jednoho státu nutně dříve nebo později narazí na otázku jaká má být správná hlava Novofundlanďaňa. Je to pochopitelné, neboť soudě dle pestré palety nejrůznějších typů hlav, hlav širokých, úzkých, s krátkým čenichem nebo dlouhým čenichem, hlav suchého a nebo naopak lymfatického typu, bohužel zjistí, že hlava Novofundlanďaňa může být téměř jakákoliv. Pátráme-ti po příčinách v první chvíli vznikne dojem, že samozřejmě kromě chovatelů, jsou na vině rozhodčí. Je to pochopitelné neboť rozhodčí jsou ti, kteří v maximální míře ovlivňují nejen vývoj plemene, a dále názor široké chovatelské i laické veřejnosti, jak má či nemá ideální pes vypadat. Dle mých zkušeností rozhodčí ovlivňují chov podstatně více, než např. poradce chovu.
Při hlubším pátrání ale zjistíme, že rozhodčí vycházejí ze standartu a to bohužel z mezinárodního standartu. Proč bohužel ? Protože mezinárodní standart připouští velmi široký výklad, takže věc záleží pouze na vkusu a představách rozhodčího. Pochybujete-li o tomto názoru, stačí se podívat na psy in natura nebo alespoň na typy Novofundlanďanů, např. na fotografiích Novofundlanďanů, kteří se v posledních 10-20 letech stali mezinárodními šampióny nebo získali alespoň CACIB. Plejáda hlav bude velmi široká, přičemž první co nás zaujme je nasazení a nesení uší. Značná část těchto psů má uši nízko nasazené a mnozí z nich i vadně nesené. Bohužel uši takto nesené má i velmi známá fotografie Championa z Nového Foundlandu, která byla nejen mnohokráte publikována, ale i použita jako pohlednice.
V této souvislosti bych rád vyzdvihl starý německý standart, který osobně považuji za jeden z nejzdařilejších, i když bohužel není standardem země původu. Ovšem musíme připustit, že německý Novofundlandský Klub chov na evropském kontinentě po velmi dlouhý čas ovlivňoval, bez ohledu na to, jestli se nám to libí či nikoliv, či jestli s tím souhlasíme, či nikoliv - na minulosti to nic nezmění. Nicméně bychom měli odložit falešné národní hrdosti či partikulární zájmy a dokázat z jiných zemí převzít co je lepší či dokonalejší. Citovaný německý standart ostatně nejen u hlavy uvádí poměr různých tělesných proporcí, jakých by měl harmonický pes dosahovat. Takový systém považuji za daleko vhodnější, než stanovení buď nějakých konkrétních hranic, bez ohledu na vzájemný poměr proporcí a nebo naopak pouze obecné nic neříkající deklarace, vyskytující se ve standardech mnoha plemen.
Standart o kterém se zmiňuji co se hlavy týče uvádí: Uši mají být menší trojúhelníkovitého tvaru, dobře přiléhající, vysoko nasazené tak, aby vrchní partie hlavy při pohledu zpředu tvořila lehkou lukovitou čáru.
Uši nízko nasazené a nesené jako např. u pudlů, pointerů a Španělů jsou vadné. T.zn. aby hlavě dokreslili při pohledu zepředu spíše kvadratický rámec. Konec citace.
V této souvislosti bylo pro mne překvapením, když jsem viděl, lidé u Novofundlanďanů velmi často nepřikládají uším téměř žádný podstatný význam ve smyslu zda jsou korektní či nikoliv. Vzpomínám si vždy na mojí první německou výstavu v roce 1975, na které jsem posuzoval. Shledal jsem u jednoho psa. že jeho uši jsou příliš nízko nasazeny. Po posouzení přišel majitel ke mně a řekl: Pane rozhodčí, já sice vím, že uši mého psa jsou nížeji nasazeny, ale musím Vám také říci. že s tímto psem jsem po čtrnácté na výstavě a Vy jste teprve druhý rozhodčí který mi něco takového řekl. Kdyby jste byl po tolika výstavách první, kdo to říká, asi bych se tomu podivil. Od toho času jsem viděl mnoho různých posudků Novofundlanďanů z rozličných výstav, ale jak jsou jejich uši nasazeny nebo neseny bylo jen zřídka kritisováno. Nyní vidíme následky. Při srovnání dnešního stavu se situací před cca 30ti lety, vidíme, že stále stoupá počet Novofundlanďanů, kteří mají nekorektní uši. Jsou k vidění uši, které jsou nejen příliš nízko nasazeny ale také odklopené nebo příliš vzad nesené.
Také profesor Dr. Viktor Goertler ve své knize „Novofundlanďan", (nakladatelství A.Ziemsen 1966) v kapitole Znaky Novofundlanďana na straně 85 napsal: 6. U š i. Malé, trojúhelníkové, vysoko na hlavě nasazené, na stranu hlavy hladce a těsně přiléhající, s jemným krátkým osrstěním bez třásní. Délka uší má při jejich přetažení dopředu skoro těsně dosáhnout vnitřního očního koutku. Malá. trojúhelníkovité jako asi u Setra. Jemné, krátké osrstění má být vpředu a na špici. Na zadní polovině je Často delší s třásněmi na zadním okraji. Dřívější požadavek „malé" uši považuje H e i m oprávněně za neopodstatněný a dáte také za těžko splnitelný. Zvláště, když uši hladce přiléhají, nemohly by v poměru k těžké lebce být velmi malé. Konec citace.
Z toho vycházeje uši Novofundlanďana na každý pád nesmějí být nízko nasazeny a neseny jako např. u pudlů, španělů a jiných. Kromě toho můžeme dále hovořit o tom, zda uši vůbec reagují na nějaký vnější podnět, (jsou psi. kteří mají sice uši nízko nasazené, ale alespoň při vzruchu reagují a uši nahoru stáhnou, resp. nastraží), nebo uši nechají zcela mrtvě-bezvládně viset.
Další příčinu této dnešní situace vidím v tom, že chovné podmínky jsou „příliš často měněny či upravovány a můžeme říci, že jsou také módě poplatné. Ale psi nejsou šatstvo, které je možno libovolně střihnout či přešít. Trvá to mnoho generací, než se dosáhne stabilních, positivních výsledků. Můžeme si vžit příklad z chovných zvířat, která mají delší reprodukční čas. Ale to je již další a zcela jiná řeč - snad někdy na příště.,..
Svoji úvahu bych uzavřel slovy, která jsem použil jako titul mého příspěvku, a která mi počátkem sedmdesátých let jako mladému adeptu na rozhodčího vštěpoval do hlavy nestor našich rozhodčích a jeden z našich ve své době nejlepších mezinárodních rozhodčích, p. Jaroslav Odvárko. Jeho slova zněla: "Pamatuj si - hlava dělá psa a uši dělají hlavu."
Jiří Janda
Tento příspěvek byl přednesen na I.mezinárodním symposiu Novofundlandských psů, které se konalo v roce 1996 v Torinu v Itálii.