Novofundlandské psy jsme začali posuzovat v počátkem 70.let. Nejprve jako národní, (kluboví rozhodčí specialisté) a od roku 1975 jako mezinárodní rozhodčí FCI.
Vždy jsme vycházeli a vycházíme nejen ze standardu FCI, ale z našich,nyní již více než šestačtyřicetiletých, chovatelských zkušeností - jinak řečeno víme,
kde Novofundlaďany "tlačí bota". Působili jsme dlouhá léta i jako poradci chovu v Klubu chovatelů Novofundlandských psů. V této souvislosti máme za
sebou dlouhá léta posuzování jako rozhodčí na bonitacích a v roce 1975 jsme složili zkoušky pro posuzování povah pro pracovní plemena začleněná do
SVAZARMu.
Naším prvním učitelem byl Jaroslav Odvárko z Nového Bydžova, jeden z nejschopnějších rozhodčích té doby, kterého jsme měli tu čest poznat. Za zahraničních
rozhodčích nás velmi ovlivnil pan Heinrich Ippen, který v té době byl hl.poradcem chovu německého klubu a šéfem rozhodčích. Jako hluboce věřící
člověk byl a zůstal pro nás příkladem ani ne tak, co se týče standardu plemene, ale spíše svým přístupem a ochotou pomoci. A musím zdůraznit, že
byl i jedním z  nejčestnějších lidí, které jsme v životě poznali.
Byl pro nás i učitelem odborné kynologické terminologie v němčině. A i když jsem osobně schopen psa posoudit i angličtině, němčině dávám přednost
a  německy v zahraničí posuzuje i  Jiřina Jandová.
První zahraniční výstavu jsem posuzoval již v roce 1975 v Kolíně nad Rýnem.
Oba dva jsme,kromě výstav v Československu a později v ČR, posuzovali v Německu a Polsku. Nejvzdálenější výstavu jsem posuzoval v Itáli.
Přes tuto dlouholetou praxi se samozřejmě nebráníme novým zkušenostem a pracujeme na našem dalším sebevzdělání,nicméně neaspirujeme na posuzování mnoha plemen,
neboť jsme toho názoru, že dobrému rozhodčímu nestačí pouze všeobecné znalosti a přečíst si standard. Dobrý rozhodčí, a specialista obzvlášť, má za povinnost
znát i vývojové tendence a problémy plemene.
Proto jsem se v roce 1996 účastnil
1.mezinárodního,a vzhledem k zámořské účasti lze říci celosvětového, symposia Chovatelů Novofundlanďanů v Torinu,kde jsem přednesl svůj příspěvek na téma morfologie hlavy,který byl později publikován
ve sborníku z tohoto symposia.V roce 2001 jsme se
zúčastnili mezinárodního semináře rozhodčích-specialistů pořádaném v Dánsku při příležitosti dánského Gold Cupu. Trochu jinou, avšak velmi cennou zkušeností,
zejména co se způsobu posuzování týče, byla asistence u pana rozhodčího Güntera Karga, tehdejšího předsedy ATIBOXU, kterému jsem měl tu čest během jeho posuzování
v  Čechách simultánně tlumočit. Dále jsem i tlumočil na světové výstavě Atibox99 během posuzování panu Netlichovi.I tato zkušenost byla velmi cenná. V této souvislosti
musím poznamenat, že byl vidět markatní rozdíl při posuzování i jemných nuancí v partii hlavy, kterých si tito rozhodčí-specialisté všímali. Naproti tomu tento postoj u mnoha
jiných všestranných rozhodčích, zejména při hodnocení Novofundlandských psů postrádám. Vzhledem k tomu, že takový všestranný rozhodčí ovšem posuzuje více než 200 plemen,
jejichž standard by samozřejmě měl také znát, se tomu ani zas tak nedivím.
Aktivně pracujeme na výchově a rozšíření pracovního uplatnění Novofundlandských psů. V této souvislosti spolupracujeme s německým BAG-RHV, kde
jsme se opakovaně zúčasttnili školení ve vodní záchraně.
V roce 2003 jsme hospitovali při posuzování Novofundlanďanů a Landsérů na mezinárodní výstavě v Luzernu ve Švýcarsku u věhlasného
mez.rozhodčího pana Bernarda Metrauxe. V roce 2004 jsem přeložil knihu amerického autora-rozhodčího pana Ronalda Pembertona:
"Studie Novofundlanďana" a následně v roce 2005 ji připravil k tisku a vydal vlastním nákladem. Vydání je dvojjazyčné česko-německé
a tak slouží nejen jako manuál pro rozhodčí, ale je i ideální knihou pro ty, kteří si potřebují osvojit odborné kynologické výrazy v obou jazycích.
Na jaře roku 2005 jsme hospitovali v Hemsbachu u Karin Butenhoff-Taufertshöfer a Brigite Greissler na ZZL nebo-li uznávání přípustnosti k chovu, abychom
měli srovnání s našimi chovnými podmínkami a naší bonitací.
V souvislosti s našemi aprobacemi pro další plemena jsme v průběhu roku 2009 absolvovali mnoho hospitací a překládali na výstavách vícero
zahraničním rozhodčím, což byla zatím naše poslední zkušenost s tím,jak to dělají jiní a jinde z hlediska upořádání a posuzování výstav.